Založit webové stránky nebo eShop

 

obsah písní...

Piáno
(text: L.Nosová / hudba: M. Nyman)
Silou vlastních slov tvoříme život svůj
Podobni korábům, na nich si kam ty chceš pluj
Aby tvá flotila patřičnou sílu měla,
Neboj se být, tak jako já, podivná a němá.

V černých klávesách minulost má dýchá
Ty bílé, má přítomnost, dotýkají se ticha
A v nich tóny zní a duše křídla má
A tančí svůj tanec na vrcholcích hor
Neber mi, co je mé, co je život můj
Nad tím, nad čím nevládneš, nekraluj.

Já nejsem osud tvůj, ani splněný sen
Pro tebe už navždy a jen nedobytá zem
Mořská zátoka, v níž klavír můj stojí
Bude si pamatovat tvé nepochopení.

Můj klavír a mé ticho si nenechám vzít
V palbě tónů rozpustím, co na srdci nechci mít
A přišel čas rozpustit naše trápení
Kdo mohl tušit, že se nám životy v bouřku promění.

V bílých klávesách mysl má se ztrácí
Mění se v bílá oblaka a pak se na zem vracím
Jsem vítr ve vlnách, mě nespoutáš
Já nepůjdu tam, kde bys mě chtěl mít
Je ve mně víc, než tušíš
Za mou křehkostí je železná vůle
Proti níž neobstojíš.

 

Láska bolavá
(text: L.Nosová / hudba: L.Nosová)
Řekni mi lásko bolavá
Kde tvoje křídla selhala?
Kdepak máš dům, kam chodíš spát a s kým?
A proč už nechceš skály lámat?
A proč už nechceš se nevzdávat?
Kde je tvůj meč,tvá kouzelná hůl a svatý trůn?

Nechtěj mě smést z cest svých
V šedivý pustině neumím žít
Tak se prosím tě jen nade mnou slituj
A ze země vstaň
Vezmi svůj meč,svou kouzelnou hůl a trůn svůj braň!

Přestaň se toulat po horách
Do všech tvých zahrad padá prach
A mě tělo bolí,oči pálí,prázdný pohled mám
Až do svých zvonů zas uhodíš
Kde je můj osud,mi napovíš
Pak svěšený hlavy tvých rudých růží zvednou se.

Tvá paměť sahá k začátkům věků
Ani dálky bez konce tě nepohltí
A když rozbiju se zas na tisíc kusů
A v solný sloup se proměním
Budu vědět, že na tisíc podob máš
A že já je nezměním.

 

Zrušení otroctví lásky
(text: L.Nosová / hudba: L.Nosová)
Lásko má
Jsem tvůj zajatec, otrok, vazal bez hrdosti
Po sté se tě ptám
Kdy mě propustíš, kdy najíš se mě dosytnosti
Kolikrát hledala jsem způsob, jak proklouznout bych mohla
Nemůžu spát, ani snít, ani bdít, ani po tvé cestě jít
Po tvé cestě nelze jít.

Přesto vím, že tvé vězení se jednou promění v nebe
A také vím, že budeš muset omilostnit mě i sebe
Copak nevíš
Všechno promění se ve svůj pravý opak
Už nejsem popel, jako fénix vylétnu do oblak
A všechny okovy ze mě spadnou
Rozprším se v dešti nad zemí, kde tvé i mé růže chřadnou.

Lásko má
Už nejsem zajatec, otrok, vazal bez hrdosti
Řekni mi jen
Proč jsi mě týrala a zašlas až do krutosti
Copak nevíš, že čím zacházíš, tím také sejdeš?
Copak nevíš, že bez volných křídel se neobejdeš?
Čemu vlastně věříš, když takhle hloupě vlastní vodu čeříš?

Lásko má
Dítě svobody a čistého nebe
Nemůžu snít, nemůžu dýchat, nemůžu žít bez tebe
V oblacích tě cítím, v tichém letu ptáků
V divoké řece plné rozkvetlých vlčích máků
Slyším tvou píseň o cestě domů
Ty víš, že půjdu za tebou i přes běsnění hromů.

 

Bezruký
(text: N.Kabbání / hudba: L.Nosová)
Tak to jsem nečekal
Že mě propíchneš pohanským kopím.
Tak to jsem nečekal
Že tak vstoupíš do mých slov.
Tak to jsem nečekal
Že se staneš celou mojí kulturou.
Tak to jsem nečekal
Že ztratím korunu i království.

A to jsem býval tak slavný a mocný
S armádou na souši i na moři
S korouhví rozvinutou do všech světových stran...

Tak to jsem nečekal
Že zatřeseš mou zemí
Že mě vejpůl přerazíš.
Tak to jsem nečekal
Že když tě políbím, tak přijdu o rty.
Tak to jsem nečekal
Že když mě obejmeš,
Vrátím se bezruký.
Tak to jsem nečekal,
Že ztratím korunu i království.
__________________________
Autorem básně je Nizár Kabbání.
Některé části jeho veršů jsem lehce pozměnila
vzhledem k rytmu melodie,
kterou jsem na tuto báseň složila.
Původní překlad této básně vyšel v Praze roku 2000,
vydalo ho nakladatelství
Dar Ibn Rushd, Sokolovská 191,Praha 9.

 

Železný Jan
(text: L.Nosová / hudba: L.Nosová)
Myslím, že víš, že tady čekám
Co je v kleci zavřený, věčný život má
Dobře vím, že tě lekám
Ale snad svůj strach překonáš
Pusť mě ven,vím, co ti chybí
Pusť mě ven
Ať najdeš, co jsi jako chlapec ztratil

Pusť mě ven!
Pojď si pro svůj zlatý míč
Ukradni svojí mámě klíč
Vždyť víš, kde leží
Nebuď hluchý k mému hlasu
Už nemáš velký moře času
Vyschlo na malou kapku dešťovou.

Půjdeš se mnou ve stopách
Jež měsíc nechává na vodní hladině
Budeš strážcem mé studny s vodou průzračnou
Vím, že jsi zraněný a vím, jak se rány hojí
Pusť mě ven
Jsem ten, kdo tě s tvou vlastní duší spojí.

 

Alchymista
(text: L.Nosová / hudba: L.Nosová)
Vím, vím, že máš mnoho svých snů nesplněných
Nečekej, až zavřou se brány stojící na cestě k nim
Neboj se jejich stínů
Budou tě učit, jak pevně stát
Jestli máš sílu,odvahu
Pojď, nechtěj se vzdát.

Zapomeň,že jsi měl svý zvyky rád
Že měl jsi svý ovce a mohl’s je hnát,kam’s jen chtěl
Stačil jeden sen a ty odcházíš pryč
Snaž se ho naplnit a máš k sobě klíč
K třinácté komnatě,která teď v temnotě spí.

Přes poušť musel jsem jít a její dech mým dechem se stal
Slyšel jsem ticho, co v písku zpívá,do dlaní jsem si ho bral
Pak našel jsem svojí lásku a měl jsem pocit,že všechno už mám
Dala mi víru, že měl bych jít dál a tak jsem šel za svým snem sám.

Největší tma bývá před svítáním
V modlitbě před bohem hlavu skláním,ať vydržím
Kdo ví, kam zanese nás rozhodnutí
kéž štěstí nás provází při vyplutí – pak proud si nás odnáší
a nikdo netuší kam.

Vím,vím,že měl veliký sen,který nedal mu spát.
I vesmír se spojil,aby dosáhl cíle
Přesto musel se s životem prát
Teď vane východní vítr, z daleké pouště přináší vzkaz.
Přináší slova: kéž by ses vrátil,vždyť bez tebe pozbyl svět krás.

Víra v poklady vybledla časem
A málo síly jít za vlastním hlasem nám zbývá.
Ptáš se mě,za co stojí vlastně žít
Co že máš dělat a co vlastně chtít?
Nejdřív ptej se sám sebe,dokud si sám neodpovíš.

 


Blázen
(text: L.Nosová / hudba: M.Balán)
Na svých cestách mnoho podob na sebe jsem vzal
Jako blázen a věčný tulák
První krok jsem udělal
Navzdory svým modřinám mám sílu a víru v ideál
V krvi mám věčné mládí a pořád bych se smál.

Občas kráčím po bludných cestách
Čert aby to spral
Moc hluboce jsem nepřemýšlel
A s ohněm jsem si hrál
Nejsem ale z těch, kdo by na kolenou dlouho byl
Překážky mě neodradí a neztrácím svůj cíl.

Vždytˇ není čeho se bát
Strachu šanci nedávej
Ideály nenech si brát
Odvahu svou neztrácej
Vykroč svojí vlastní cestou
Nekličkuj před sebou
Zažehni oheň neznámých cest
Já půjdu před tebou.

Učím se ze svých vlastních chyb
A dělat je se nebojím
Vím, že život je hra a že v ní obstojím.
Mám odvahu být úplně jiný a lákají mě jiné světy
Jsem vznešený i pošetilý - teď, i před tisíci lety.

V bílé růži slyšíš moje čisté srdce bít
Má minulost dostala křídla, proto mohla odejít
Bydlím v chrámu přítomnosti
Budoucnost mě neleká
Věřil jsem a pořád věřím
V život člověka.

 

Můj zpěv
(text: P.Nos / hudba: P.Nos)
Když zní temnou nocí píseň má
Tak svou velkou mocí tu noc překoná
A můj zpěv zas vítá den
Tóny jak ptáci letí
Po obloze modré jako len.

A já běžím ulicí o svém štěstí všem říct
Že touto písní jsem přilákal svit.

A můj zpěv zas vítá den
Tóny jak ptáci letí
Po obloze modré jako len.

Jakmile vidím,že se zas šeří
Tak píseň svou nechám znít tmou
A šero mizí i v posledním keři
Začíná den s nebem jak len.

 

 

LISOPEA / Všechno co chceš

Text / hudba / aranže

Lucie Nosová / Lisopea

 

Všechno co chceš již máš

Všechno co chceš je hotové

Všechno co chceš létá kolem Tebe

My všichni jsme dcery a synové Boha

 

Všechno co chceš jsem Já

Všechno co chceš jsi Ty

Všechno co chceš je aby se Tě dotkla Tvá Duše

Všechno co chceš je být svobodný

 

Vším čím chceš být, již jsi

Jenom najdi svou jasnou, tichou hvězdu

Všechno co chceš je někde ukryté

A nevěř tomu, že bys´to nemohl najít

 

TOPlist